Svet-Stranek.cz
Informace o aktivitách organizace a zastupitelů KSČM na adrese: ksfrydlantno.diskutuje.cz
Stránky KSČM ve Frýdlantě nad Ostravicí

Články, stanoviska, blogy:Informace o aktivitách organizace a zastupitelů KSČM na adrese: ksfrydlantno.diskutuje.cz

Články, stanoviska, blogy

31. Bez obalu s K. Konečnou

Vážení čtenáři, milé čtenářky,

Ještě, než se dostaneme ke dvěma nejprobíranějším tématům uplynulého týdne, což byl bezesporu obrovský požár v Hřensku a zásah policie na mítinku Andreje Babiše, vraťme se zpět ke kauze, která ještě před nedávnem plnila titulky novin i hlavní zpravodajské relace.

I v prvních srpnových dnech se totiž na povrch dostávají další nové okolnosti kauzy Dozimetr, odkrývající napojení hnutí STAN na mafiánské prostředí. Svůj pohled na to, jakým způsobem byl vliv obviněného lobbisty a podnikatele Redla v hnutí STAN zřejmý již od počátků STANu v celostátní politice, popsal v nedávném rozhovoru pro Seznam.cz exministr kultury za tuto stranu Jiří Besser, jenž byl od roku 2010 součástí Nečasova kabinetu. Podle Besserových slov se jméno Redl okolo STANu točilo již v této době, kdy za vedoucí dvojicí Gazdík - Polčák stál jakožto významný podporovatel hnutí Petr Redl, otec dnes ve vazbě drženého Michala Redla. Právě Petr Redl měl být dle Bessera osobou, skrze kterou měl následně jeho syn Michal získat v hnutí STAN zásadní vliv. Jak se Besser později dozvěděl, nebyl to nikdo jiný než Michal Redl, kdo měl být iniciátorem jeho odstranění z ministerského postu na konci roku 2011. Podhoubí kmotrovského prostředí ve STANu se tak datuje více než deset let zpátky. Od počátku bylo napojené na špičky hnutí a věděl o něm nejen současný předseda Vít Rakušan, ale nutně o něm muselo vědět i dřívější vedení v čele s Petrem Gazdíkem a Martinem Půtou. Když dnes mluví Vít Rakušan o obrodě STANu a kauzu Dozimetr se zástupci STAN snaží vykreslit jako ojedinělý přešlap, je otázkou, k čemu se chce vlastně STAN vracet, když šlo od začátku o projekt sponzorovaný lobbisty, kteří skrze hnutí prosazovali svoje vlastní podnikatelské zájmy, a to mnohdy na úkor zájmů veřejných. Slova Jiřího Bessera jednoznačně dokazují, že STAN se s kmotrovskou strukturou již zrodil. Celá situace je o to vážnější, že k popsaným praktikám dochází v hnutí, které je významným aktuálním vládním představitelem se čtyřmi ministry.

Kauza Dozimetr navíc podle nových svědectví přesahuje hranice vládních hnutí a jsou v ní zapleteni také zástupci parlamentní opozice. Součástí celé chobotnice byl podle svědectví Pavla Dovhomilji, který se v kauze Dozimetr rozhodl svědčit, jistý právník Květoslav Hlína. Právě tento právník Hlína působil jako externí spolupracovník generálního ředitele dopravního podniku v době, kdy mu šéfovalo hnutí ANO. A právě tento právník Hlína patří k nejbližším spolupracovníkům Jaroslava Faltýnka, pravé ruky Andreje Babiše. Dnes je Hlína advokátem jednoho z obviněných v kauze Dozimetr, podnikatele Maroše Jančoviče z firmy Uniprog. Jaroslav Faltýnek je mimo jiné dle svědectví Dovhomilji do celé kauzy zapleten i přímo přes jejich osobní schůzky, kterých mělo proběhnout asi dvacet, z toho některé přímo u Jaroslava Faltýnka doma a chapadla celé organizované skupiny v rámci těchto schůzek upevňovaly svůj politický vliv a snažily se o zisk zakázek v oblasti digitalizace státu. Když tedy dnes Andrej Babiš křičí něco o zkorumpovanosti STANu, je otázka, zda by si neměl i v této kauze nejprve zamést před prahem vlastního hnutí.

Dozimetr potřetí a naposled. Nové přitěžující okolnosti vyšly najevo také ohledně účasti Jiřího Pospíšila v této kauze. Stejně jako se Jaroslav Faltýnek brání slovy o dvou schůzkách oproti dvaceti schůzkám přiznaných Dovhomiljou, podobně krátkou paměť má zjevně také Jiří Pospíšil z TOP09. Zatímco ještě před pár dny Pospíšil tvrdil, že se s Michalem Redlem viděl jednou v životě, nyní již přiznává, že se s hlavou celé chobotnice scházel opakovaně, dle svých slov „asi třikrát“. Tato nová verze navíc dokládá svědectví Dohomilji a dodává tak na důvěře jeho tvrzení o daleko větším počtu schůzek s Jaroslavem Faltýnkem, než kolik přiznává bývalý předseda poslaneckého klubu ANO.

Jedno je pro účast zástupců všech tří subjektů – STAN, TOP i ANO – na této kauze společné. S postupujícím časem a přibývajícími svědectvími se ukazuje, že napojení na Michala Redla bylo ještě daleko vážnější, než bylo médii prezentováno na začátku celé kauzy. Dalším společným prvkem je, že se všichni aktéři zjevně rozhodli mlžit, zřejmě z dobrých důvodů. Bude rozhodně zajímavé nadále sledovat, zda do kauzy namočení aktéři budou i nadále ve svých výpovědích kličkovat a zda se alespoň v nějakém případě dočkáme toho, že za své jednání někdo ponese také politickou odpovědnost. V zemi se zdravou demokracií by se to stalo na základě již dostupných zjištění už dávno.

Nyní k požáru v Hřensku, který je svým rozsahem v našich končinách nevídaný. Mimo neskutečného hrdinství profesionálních i dobrovolných hasičů ukázal opět na neskutečné vládní pokrytectví. Opravdu musel zahořet takový požár, aby ministr vnitra z korupčního hnutí STAN milostivě záchranným složkám přislíbil přidat 10 %?Slovo přidat navíc berte v uvozovkách, protože ve chvíli, kdy inflace dosahuje 17 %, stále i s oněmi 10 % mluvíme o reálném poklesu příjmu. Opravdu musel propuknout takový požár, aby si vládní představitelé všimli, že mnozí hasiči pracují s technikou i 40 a více let starou? Možná místo nákupu stíhaček F-35, které budou české občany stát s provozem i potřebnými úpravami desítky a možná stovky miliard, by také mohla pro tyto případy nakoupit potřebná hasicí letadla. Nyní budu citovat slova experta KSČM Stanislava Mackovíka, dlouholetého ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a hlavně zkušeného pilota: „Pokud se nedaří požár v Českém Švýcarsku uhasit, tak by vláda měla požádat o velkokapacitní letoun, který má zástavbu na hašení. Buď v USA, nebo Ruské federaci. 42 tisíc litrů vody na jeden shoz a nádrže naplněné na letišti za 15 minut. Tento objem odpovídá asi 40 letům jednoho vrtulníku s bambivakem na 1 100 litrů, nebo 14 letům vrtulníku s bambivakem o objemu 3 tisíce litrů. Tolik umí například IL-76, který hasil například rozsáhlé požáry v Řecku i jinde.“ Minimálně z hlediska letecké techniky se tedy nejeví akce jako zcela zvládnutá.

Poslední zpráva se týká policie. Ta zadržela mladého muže na mítinku Andreje Babiše. Až později vyšlo najevo, že je to zřejmě nemocný člověk, který je ještě školou povinný. Já tedy nevím. Vždy se snažím nehodnotit na základě kusých zpráv a účelových záběrů, ale tentokrát udělám malou výjimku. Jestliže někdo celý incident natáčel, tak evidentně s cílem diskreditovat policii. Osobně bych ze záběru, kdy mladík krade reproduktor, nedokázala odvodit, jestli je mu patnáct nebo osmnáct let. Ovšem je děsivé, že jeho matka, která na místě byla evidentně taky, se nesnažila zabránit mu v krádeži. Krádež je krádež. Ano, politici v kauze Dozimetr kradli možná desítky milionů, mladík reproduktor za několik tisícovek. Obojí je špatně. Ostatně kdyby ho takto zajistili v prodejně s elektronikou, zlatnictví či na benzínové pumpě, zřejmě by Rakušan ani jemu podobní nevydávali srdceryvná prohlášení o neadekvátnosti zákroku a nutnosti přeškolení policie. Mimochodem, když jsme u toho Rakušana, tak napsal, že na akcích musí být policisté jasně rozeznatelní. Buď opět lže, jako v případě korupce své strany, anebo je naprosto nekompetentní ministr vnitra. Z obojího mám husí kůži. Neuniformovaní policisté jsou vždy na jakýchkoli akcích. Často s připravenými kamerami, připraveni na rozkaz „zakleknout“ kohokoli. Dojděte na akce KSČM, ráda Vám je konkrétně ukážu. Je s podivem, že až doteď to žádné vládě nevadilo. Ani té složené z vládních stran, ani té, v níž mělo hlavní slovo ANO Andreje Babiše. Teď se na organizované demonstranty zlobí, ale vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL, v níž byl Babiš vicepremiérem, neřekla ani slovo, když KSČM věšeli na vlastní majetek šibenice. Kde byla KDU-ČSL s Jurečkou – tehdy jako ministrem zemědělství – aby vyzvala ke slušnosti demonstrující proti KSČM?

Pozitivní zprávy nejsou ani v zahraničí. Ve vzduchu visí otázka, zda Propukne další válka na Středním Východě? Jednání o obnovení jaderné dohody (JCPOA), od které jednostranně odstoupil bývalý prezident Donald Trump, se zase zadrhla. Již v březnu USA i Irán oznámily, že jsou jen krůček od dohody, která by vedla k ukončení proti-íránských sankcí a k zastavení íránského programu na výrobu jaderné zbraně.Poslední íránskou podmínkou byla žádost, aby USA škrtly ze svého seznamu teroristických organizací tzv. Iránské revoluční gardy, které jsou dnes již de facto íránskou armádou. Americký prezident JoeBiden to však odmítl a nedávno slíbil Izraeli, že na tuto podmínku nikdy nepřistoupí. Irán tak ztratil trpělivost a rovněž začal dohodu porušovat a zahájil obohacování uranu. Podle JCPOA nesměl Irán překročit hranici 3,67% uranu 235. Nyní již dosáhl úrovně více než 60%. 90% obohacení mu umožní vyrobit jadernou bombu. Vzhledem k této perspektivě prohlásil bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že dnes existují jen dvě možnosti: Buď se svět naučí tolerovat jadernou výzbroj Iránu, což je ovšem pro Izrael zcela nepřípustné, nebo bude nutné tomu zabránit vojenským útokem proti Iránu. Netanjahu s tímto svým pohledem konfrontoval Bidena, který s ním váhavě souhlasil a dodal, že USA by zaútočily na Irán, pokud by to byla „poslední možnost“.

Válka na Středním Východě, bohatém na ropu, by měla nedozírné následky nejen na světovou energetickou krizi, ale především na mír a stabilitu. Lze jen doufat, že ve Washingtonupřeváží hlasy míru. Je otázka, při znalosti všech vojenských výpadů USA za poslední století, kdo by si na to vsadil?


Agentura Moody´s šíří dezinformace (Jan Keller)

Ratingová agentura Moody’s Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Agentura tak učinila z obavy, že vývoj situace by mohl vést až k přidělování plynu a k uvržení české ekonomiky do hluboké recese.

Tento verdikt přišel jen tři dny poté, co ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v televizi prohlásil, že podle rozhodnutí Evropské rady platí, že „pokud by například Česká republika neměla dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí“.

Vidíme tedy docela názorně, kdo tady šíří dezinformace. Je to ratingová agentura, která navzdory faktům tvrdí, že Česko má „omezené možnosti náhrady dodávek ruského plynu v blízkém časovém horizontu“.

Díky ministru Síkelovi dobře víme, že je to úplně jinak. Pokud Rusko skutečně ohrozí naši zemi snížením dodávek plynu, německá vláda neprodleně rozhodne, jak velkou část svého průmyslu na jak dlouho utlumí, aby proud plynu českým domácnostem zůstal nepřerušen. Případné kompenzace stejně tak jako doprovodný vzrůst nezaměstnanosti v Německu ochotně zaplatí německý daňový poplatník.

Ministr Síkela zároveň vyzval naše domácnosti, aby plynem šetřily. Tato jeho výzva je poněkud nelogická. Ani slovo přece nepadlo o tom, že Německo nám plyn nedodá, pokud usoudí, že naše domácnosti se nechovají dostatečně šetrně. O takové formě podmíněné solidarity se alespoň náš ministr průmyslu a obchodu nikdy nezmínil.

Ubezpečení Jozefa Síkely adresované našim domácnostem je nesmírně cenné. Vyplývá z něj totiž, že nedostatkem plynu není ohrožen ani náš průmysl. Z jeho slov vyplývá, že pokud se české domácnosti ocitnou z hlediska dodávek plynu v nouzi, bude to řešit německá, a nikoliv česká vláda. Budou to Němci, kdo šlápne na brzdu a ubere plyn svým vlastním firmám. Česká ekonomika pojede nadále plným tempem a budeme se Německu svou výkonností ještě více vzdalovat.

Výroky ratingové agentury Moody´s by měly jakýsi smysl pouze v případě, že by Němci ve snaze pomoci českým domácnostem zastavili chod té části svého průmyslu, který je umístěn v České republice. Ale to, jak konkrétně si naši sousedé svoji solidaritu s námi vyřeší, už českého ministra průmyslu a obchodu přece nemusí zajímat.

Zasloužená dovolená (Jan Keller)

Premiér České republiky Petr Fiala na svém Facebooku píše, že odjíždí na dovolenou do Chorvatska a chystá se s chutí si zaplavat, neboť plave velice rád. Těší se na klidný odpočinek, rozptylující četbu a na pohodu s rodinou a přáteli.

Toto sděluje veřejnosti člověk, který svým spoluobčanům už od konce února při každé příležitosti sugeruje, že naše země je ve válce.

I když se z právního hlediska jedná o nesmysl (válku vyhlašuje parlament), žádná právní instance se k premiérovým válečným prohlášením pronášeným už téměř šest měsíců zatím nestihla vyslovit.

Je tedy možné, že ve válce nejsme de iure, ale pouze de facto. Projevuje se to tím, že s poukazem na válečný stav je zpochybněna svoboda informací, připravují se zákony, které by dodatečně potvrdily perzekuci vybraných serverů, chystá se zřízení zvláštního útvaru na přešetřování blíže nespecifikovaných forem nežádoucích občanských projevů.

To, že jsme ve válce, má zdůvodnit dodávky zbraní pro jednu z válčících stran, má vytvořit oporu pro legalizaci vysílání dobrovolníků na bojiště, pro zvyšování výdajů na zbrojení, pro koupi těch nejdražších zbraní ve spřátelené cizině, která naštěstí ve válce není.

To, že jsme ve válce, mají poznat občané na cenách energie, které jsou už nyní pro mnohé domácnosti nezvládnutelné. Už to pociťují také firmy a případný vzrůst nezaměstnanosti bude jistě zdůvodněn právě mimořádností válečného stavu, ve kterém se podle pana premiéra nacházíme.

Též blížící se komunální volby a volby do třetiny Senátu budou ve znamení války. I když je to pro komunální úroveň poněkud nelogické, již se rozbíhá předvolební kampaň, která dělá z předsedy hlavní opoziční strany údajného Putinova člověka. Andrej Babiš je obviňován z toho, že v dobách předválečných nikterak nesnížil naši závislost na ruském plynu. Naprosto stejné obvinění mohlo být vzneseno třeba vůči předchozím německým vládám, jež dokonce chystaly záměrně spustit velezrádný Nord Stream 2. CDU/CSU, která tyto vlády vedla, má obrovské štěstí, že se českých komunálních voleb neúčastní. Jinak by se musela ocitnout na lavici obžalovaných také.

Prozřetelnější občané se už pomalu připravují na tuhou zimu. Shánějí kotle na pevná paliva, vykupují zbytky z uhelných skladů, štípou a suší dřevo. Náklady na toto všechno by pokryly výdaje na pobyt u moře nejenom v Chorvatsku. Kdo ví, nakolik veřejnost uklidní zpráva, že pan premiér se přímo uprostřed války, kterou naší zemi dopřává, odjíždí rekreovat s rodinou, přáteli a pěknou knihou. Jede si zaplavat a plnými doušky užívat blaženého klidu. Snad aspoň pohlednici z té pohodové dovolené do Kyjeva pošle.